IDEÁLNÍ STRAVA NA PODPORU OTĚHOTNĚNÍ

S vyváženou stravou a zdravým životním stylem by se mělo začít co nejdříve, rozhodně nejpozději několik měsíců před otěhotněním. Pro dítě je zlomových prvních pár týdnů, kdy se utváří většina orgánů. Vyvážená strava je základ všeho. Její nedostatek má vliv na vývoj dítěte, nízkou porodní váhu. Nedostatek minerálů a vitamínů může mít za následek různé vývojové poruchy plodu. Zdravá strava je základem zdravého těla a orgánů, které nemusí bojovat s toxiny. 

Snažte se jíst kvalitní potraviny, které nejsou ošetřeny chemicky (ideální jsou BIO potraviny), vyhýbejte se potravinám, které obsahují konzervanty, barviva, aromata. Všechny instantní a syntetické potraviny se snažte vyloučit z jídelníčku - uzeniny, polotovary, hotové výrobky, brambůrky, dortíky a cukrovinky, různé limonády, hamburgery,...

Skladba ideálního jídelníčku by měla vypadat následovně, a to především v případě, pokud se snažíte otěhotnět nebo už těhotná jste:

BÍLKOVINY (Proteiny)- tyto základní živiny jsou teprve v játrech rozštěpeny na aminokyseliny, z nichž se pak v těle tvoří nové tkáně a buňky. Mají řadu funkcí včetně tvorby protilátek, enzymů, hormonů. Jsou nezbytné pro vývoj plodu. Zdroj - vejce, ryby, maso, sýr, mléčné výrobky, ořechy, tofu, obilniny, luštěniny. Denně 2 porce (1 porce = 100g masa, 120 g ryb nebo 140 g vařené čočky, fazolí).

SACHARIDY (Cukry, škroby) - jsou důležitou složkou potravy, která poskytuje organismu většinu energie. Vyskytují se jako jednoduché cukry nebo jako škroby, které jsou zdravější, energie z nich se uvolňuje pomaleji a mají méně kalorií. Škroby by měly být základem jídelníčku. Zdroj - brambory, těstoviny, tmavý chléb, obilniny, hnědá rýže. Denně 4 - 6 porcí ( 1 porce = 2 krajíce chleba, 140 g brambor, 4 lžíce rýže, 6 lžic těstovin).

TUKY - podílejí se na výstavbě buněčných stěn a jsou nezbytné pro vývoj nervové soustavy plodu. Dělí se na nasycené tuky (šlehačka, máslo, margarín, sýry, živočišné tuky), které obsahují více cholesterolu a kalorií, jsou zodpovědné za srdeční onemocnění a pro zdraví nevhodné. Mnohem zdravější jsou nenasycené tuky (olivový olej, avokádo) a nepostradatelné jsou polynenasycené tuky (kyselina linolová - slunečnicový, kukuřičný olej a kyselina linoleová - mastné ryby jako herinek, losos, makrela). Stačí 1 - 2x týdně mastnější ryby a používání rostlinných olejů do salátů.

MLÉČNÉ VÝROBKY - obsahují bílkoviny, tuky, vápník, hořčík, vitamíny A, B, D. Polotučné mléko obsahuje stejné množství minerálů a vitamínů jako plnotučné, avšak mnohem méně tuku. Denně 3 porce mléčných výrobků (1 porce = 2dcl mléka, 140 g jogurtu, 30 g sýru)

OVOCE A ZELENINA - Obsahuje množství vitamínů, minerálů a vlákniny. Ideální je konzumace každý den v syrovém stavu, jakákoliv tepelná úprava snižuje obsah všech užitečných látek. Pokud už musíte tepelně upravovat, tak zeleninu připravujte v páře nebo lehce osmažte . Ohříváním se ničí vitamíny. Vitamíny se také ztrácejí skladováním, takže často bývá paradoxně lepší zelenina mražená, která se zamrazí několik hodin po sklizni. Ovoce a zelenina, které obsahují vitamín A a C musí být skladovány v temnu. Konzumujte 5 porcí denně ( 1 porce = sklenice pomerančového džusu, 1 velký kus ovoce, malý zeleninový salát)

VITAMÍNY A MINERÁLY - nezbytné pro celkové zdraví organismu a pro vývoj plodu. Málokdo má dnes ideální příjem všech vitamínů a minerálů, často se musí doplňovat. Pro plodnost a těhotenství je obzvláště důležitá kyselina listová, železo, vápník, selen, zinek, hořčík a některé další vitamíny. 

ALTERNATIVNÍ STRAVOVÁNÍ

Vegetariánství - nejméně striktní a také nejpočetnější skupinou (asi 50 procent) jsou ovo-lacto-vegetariáni, kteří kromě stravy rostlinné připouštějí i mléko, mléčné výrobky a vejce. Dále existují tzv. lacto-vegetariáni a ovo-vegetariání. Nejpřísnější jídelníček pak mají vegani, kteří odmítají veškeré produkty pocházející z mrtvého či živého zvířete, vyhýbají se i medu. Nedostatečný přísun bílkovin, vitamínu B12, vitamínu D, vápníku, železa a jodu způsobuje zdravotní nebezpečí u těhotných a kojících žen veganek. Nedostatek kyseliny arachidonové jako následek bezmasé stravy vede k omezenému vývinu mozku u kojenců. Zvláště při nízké porodní váze bylo pozorováno u kojenců i snížení poznávacích funkcí.

Makrobiotika - má své kořeny v čínském taoismu. Obiloviny pokrývají 50 až 60 procent veškerých potravin, makrobiotici jedí zejména zeleninu, luštěniny, ořechy, semena a mořské řasy. Nepřípustné je maso a mléko, tolerovány jsou pouze zakysané mléčné výrobky. Makrobiotická strava je velmi problematická zvláště pro děti, zejména díky nízkému přísunu vápníku, železa, vitamínu D, B2 a B12. U dětí dochází k poruchám růstu a vývoje, k poruchám motoriky, je zpomalen vývoj řeči, výskyt křivice dosahuje až 55 procent. Častá je také u dětí i dospělých chudokrevnost z nedostatku vitaminu B12 a železa.

NEBEZPEČNÉ POTRAVINY

Pokud se pokoušíte otěhotnět nebo dokonce těhotná jste, nedoporučují se následující potraviny: syrové maso, zejména vepřové a ryby (nebezpečí toxoplazmózy, která vážně poškozuje plod - může vyvolat slepotu, hluchotu a mentální retardaci), nepasterizované mléčné výrobky, měkké sýry a sýry s modrou plísní, zmrazené potraviny z masa, obzvlášť kuřata a mořské produkty (nebezpečí listeriózy, která může vyvolat potrat nebo odumření plodu), syrová nebo zpola uvařená vejce a drůbež (nebezpečí salmonelózy, která může způsobit potrat).

VÝŽIVA PRO MOZEK

Pro rozvoj a fungování mozku jsou velice důležité živiny, především tuky a vitamíny. Podstatná část mozkových buněk plodu vzniká během prvních tří měsíců nitroděložního vývoje, proto je s vhodným stravováním třeba začít co nejdříve. Velkou část mozku tvoří tuky, jejichž značnou část tvoří omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina dokosahexaenová DHA a kyselina alfa-linolenová ALA a kyselina eikosapentaenová EPA) patří mezi hlavní složky výživy, která má přímý vliv na vývoj, růst a fungování mozku, tj. duševní vývoj. O nenasycené mastné kyselině DHA můžeme říci, že je pro mozek tím, čím je pro kosti vápník. Dodávání odpovídajícího množství DHA je potřebné během časného vývoje dítěte k podpoře růstu mozku. Lidský mozek roste především během vývoje plodu a prvních let života, kolem 3. roku je růst ukončen. Nenasycená mastná kyselina ALA zajišťuje pružnost jednotlivých nervových spojů. Kyselina EPA podporuje procesy paměti a schopnost koncentrace. Díky dostatečnému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin a vitamínů skupiny B ve stravě se mozek a nervová soustava mohou rozvíjet snadněji, děti se lépe učí a soustředí. Zdrojem kyseliny omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA jsou zejména tučné ryby (následují v pořadí největšího obsahu DHA : tuňák, makrela, sardinka, úhoř, pstruh, kapr, losos, treska), které bychom měli jíst jednou až dvakrát týdně. Nejlepšími zdroji ALA jsou oleje lisované ze semen, např. lněný, řepkový, sójový, z vlašských ořechů, rostlinné tuky a ořechy (nejvíce ALA obsahuje olej z vlašských ořechů, řepkový a sójový).

KYSELINA LISTOVÁ - prevence rozštěpů

Je nezbytná pro zdravý vývoj plodu, zlepšuje mentální funkce, emoční zdraví a je důležitá pro zdravé srdce, cévy a pohlavní orgány ženy. Žena by měla začít brát doporučenou dávku 400 mikrogramů denně už čtyři měsíce před otěhotněním jako prevenci rozštěpů nervové trubice (spina bifida) plodu. 70 procent postižených dětí by se mohlo narodit jako zdravé, kdyby jejich matka užívala kyselinu listovou. Kde je obsažena : listová zelenina ( salát, špenát atd), kvasnice, chřest, fazole, celá zrna, ořechy, , červená řepa, telecí játra, tmavě žluté ovoce a zelenina. Obsah kyseliny listové ve stravě je často značně narušen zpracováním - je ničena teplem a rychle se rozpouští ve vodě, snižuje se při skladování. Proto příjem ze stravy většinou nebývá dostatečný a doporučuje se brát ve formě tablet. Faktory, které narušují vstřebávání kyseliny listové jsou například alkohol, kouření, stres, chemoterapie, hormonální antikoncepce, léky na bázi estrogenu a progesteronu. 

VĚDĚLI JSTE, ŽE:

• všechny ženy, které plánují těhotenství nebo už těhotné jsou, by neměly jíst játra a játrové paštiky. Jde o potraviny s velmi vysokým obsahem vitamínu A, který může poškodit plod
• tučné ryby jsou bohaté na omega 3 mastné kyseliny. Chrání tak kromě jiného naše reprodukční orgány před záněty, udržují zdravé spermie a mají přímý vliv na vývoj, růst a fungování mozku budoucího dítěte. Jsou také dobré na vstřebávání v tuku rozpustných vitamínů (A,D,E,K) a pro elasticitu kůže
• čočka, fazole a kořenová zelenina stimulují produkci ženského hormonu progesteronu, čímž zvyšují šance na početí
• jezte plnotučné mléčné výrobky a zvýšíte tak o třetinu šanci na početí. Podle harvardské studie tuky v mléku obsahují látku, která podporuje činnost vaječníků. Naopak pokud denně konzumujete tři nebo více porcí odtučněných mléčných výrobků, zvýšíte tak riziko neplodnosti až o 85 procent. Studie se zakládá na výsledcích pozorování více jak 18 000 tisíc žen v průběhu osmi let
• vysoká hladina kofeinu v krvi snižuje hladinu hormonu prolaktinu, jehož nerovnováha bývá spojována s neplodností. Omezte spotřebu kávy, čaje a coca-coly
• ženy, které jsou příliš hubené nebo naopak obézní, mají často potíže přijít do jiného stavu. Zásoby tělesného tuku upravují hladinu hormonů, které řídí ovulaci a menstruaci
• jako prevence genetických vad byla podle japonského genetického institutu vyhodnocena jako nejlepší tato zelenina - petržel, zázvor, česnek,  šalotka, brokolice, zelené papriky, zelí, květák. Z bylinek pak máta a z ovoce ananas
• vejce obsahuje hormony podporující ovulaci. Týdně jich snězte 2 - 3
• podle dánské studie lékařky Mette Juhl a jejího týmu, ženy, které si občas dopřávají víno, otěhotněly  rychleji než abstinentky. Výzkum byl proveden na 30 tisících dánských ženách
• pokud se snažíte otěhotnět, vyhýbejte se sóje a výrobkům z ní. Brzdí totiž ženské hormony a deformuje spermie, které pak nejsou schopné oplodnění
• příliš mnoho proteinů ve stravě žen může být ohrožením početí dítěte. V americkém Coloradu vědci prokázali, že u myší se embryo přestane vyvíjet, pokud stravu tvoří z pětadvaceti procent bílkoviny.(pouze 36 procent embryí se vyvinulo, na rozdíl od 70 procent, kdy myši konzumovali pouze 14 procent bílkovin) Stejný efekt mohou mít podle vědců bílkoviny také u lidí. Jinak jsou proteiny velice důležité pro vývoj dítěte, hlavně jeho mozku
• kvalitu děložního hlenu, který je důležitý pro usnadnění proniknutí spermií k vajíčku, lze zlepšit konzumací vitamínu A. Vitamín konzumujte ve formě betakarotenu, kdy není rizikový pro případné těhotenství
• rtuť může poškodit plod, proto by se ženy těhotné i před otěhotněním měly vyhýbat některým druhům ryb, které hromadí rtuť ve svém těle z vody. Jsou to především žralok, mečoun, štika, candát, bolen, ale i tuňák a makrela. Vhodné jsou naopak treska, mořská štika, hejk, losos, sardinky, herinky, kapr, krevety, šproty, ančovičky a pstruzi. Na jídelníčku by se ryby měly objevit jednou až dvakrát týdně (celkem 340 g)
• ženy, které pijí více než polovinu šálku černého nebo zeleného čaje denně, mohou zdvojnásobit své šance na otěhotnění. Na druhé straně černý čaj obsahuje tanin, který zabraňuje vstřebávání železa, s jeho pitím tedy opatrně

Zdroje : 

www.healthline.com 

www.mayoclininc.org

www.celostnimedicina.cz 

www.pubmed.gov

 Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek

Těhotenství v otázkách a odpovědích - Christoph Lees, Karina Reinolds, Grainne McCartan